Přestože je čas dovolených a prázdnin, musíme i v těchto horkých dnech věnovat péči našim zahrádkám. Vedle radostného sledování dozrávajících paprik, okurek, rajčat a jiné teplomilné zeleniny nesmíme opomíjet ani pravidelnou a včasnou zálivku, stejně jako sledování vývoje některých škůdců. Těm v tomto období vévodí svilušky, mšice a molice. Umíte je rozlišit?
Všudypřítomné mšice
Mezi nejčastější škůdce našich zahrad, skleníků a často i bytů, patří mšice. Jen na území České republiky rozlišujeme na 670 druhů mšic. Neuvěřitelně rychle se množí a během léta dokážou vytvořit až 30 generací.
Mšice škodí:
- přímo – vysáváním rostlinných šťáv a vstřikováním jedovatých slin;
- nepřímo – přenosem virových chorob.
Značným problémem při ochraně před mšicemi je skutečnost, že jednotlivé druhy mají výrazně různou citlivost k chemickým přípravkům. Ovšem příroda jim moudře nadělila i řadu přirozených nepřátel.
Koho se mšice bojí?
Platí na ně slunéčka, larvy pestřenek, larvy i imága zlatooček, denivek, larvy některých bejlomorek a ploštic. Z parazitů jsou velmi užiteční mšicomaři, parazitické vosičky, například Aphidius colemani.
Obávané pavučinky svilušek
Mezi velmi obávaný druh patří zejména sviluška chmelová – kosmopolitně rozšířený roztoč o velikosti zhruba 0,5 mm. Sviluška je vázaná na nadzemní části hostitelských rostlin, kterým škodí sáním. Spodní strany listů jsou pokryté jemnou pavučinkou, ve které se “pavoučci” pohybují a sají. Svilušky milují teplé a suché prostředí. S ochranou je třeba začít při prvních zjištěných výskytech.
Koho se svilušky bojí?
V uzavřených prostorách můžeme nasadit biologickou ochranu, například využít dravého roztoče z čeledi Phytoseiidae.
Vynalézavé molice
Tyto sněhobílé mušky jsou nevítaným návštěvníkem okrasných i užitkových kultur. Podobně jako mšice mají silný reprodukční potenciál. Ze zelenin jsou pro ně nejpřitažlivější rajčata a okurky, z okrasných pak fuchsie a gerbery. Dospělci molic se řadí mezi drobný, dobře létající hmyz jasně bílé barvy s velikostí zhruba 2 mm. Identifikačním znakem jsou jejich křídla složená do tvaru střechy. Bodavé sací ústní ústrojí jim umožňuje, podobně jako všem mšicovitým, živit se rostlinnými šťávami.
Koho se bojí molice?
Mezi přirozené nepřátele molic patří například parazitická vosička Encarsia formosa.