
- Plánujete-li založit nový trávník, neotálejte. Pokud to zvládnete nejpozději do konce září, semena stihnou vyklíčit a dobře zakořenit ještě před prvními mrazíky.
- Dýním ponechte při sklizni alespoň 5 cm dlouhé stopky – vydrží tak déle. Pokud dojde při následné manipulaci k jejímu odlomení, stane se místo vstupní branou pro mikroorganismy, které podnítí rozklad.
- Nezapomeňte si sesbírat semena z oblíbených letniček (například aksamitníku) pro výsev v příštím roce. Vyčištěná a suchá je skladujte na suchém, tmavém a chladném místě.
- Při zakládání vřesoviště ponechejte mezi jednotlivými rostlinami dostatek prostoru, aby se měly kam rozrůstat. Pro výsadbu volte otevřené a dobře ventilované stanoviště s lehkou a propustnou půdou.
- Pokud jste tak již neučinili, je nejvyšší čas zakrátit rostliny rajčat za posledním výhonem vyvinutých plodů. Rajčata již nepokvetou a budou věnovat veškerou energii dozrávání svých plodů.
- Nové jahodníkové sazenice nevysazujte na záhony, kde jste je v předešlém roce pěstovali. Optimální časová prodleva pro další výsadbu na stejném místě je šest let, minimálně tři roky. Jinak dochází k únavě půdy a koncentraci chorob a škůdců.
- Jehličnanům a stále zeleným okrasným dřevinám dopřejte podzimní hnojení s vyšším obsahem draslíku. Tento prvek napomáhá vyzrávání pletiv, čímž zvyšuje odolnost dřevin proti vymrzání a proti chorobám.
- Průběžně odstraňujte napadené listy a odumřelé části rostlin z hladin zahradních jezírek. Organické zbytky ve vodě tlejí a zhoršují její kvalitu. Pro živé organismy je pak voda toxická!
- Ošetřete broskvoně, které byly letos napadené kadeřavostí. Infekce nekončí s vegetací, zůstává ve skrytém stádiu a dál se bude šířit v předjaří. Postřik aplikujte hned po opadu listů, a to za suchého počasí.
- Prostokořenné sazenice záhonových růží můžete vysazovat až do prvních mrazů. Optimální vzdálenost výsadby je 50 cm. Příliš dlouhé výhony mírně zakraťte a nevyzrálé konce výhonů odstraňte. Rostliny chraňte před mrazem navršenou kyprou ornicí nebo vrstvou slámy či sena.